DĚTSKÝ SPÁNEK - 3. díl

Když miminko spí, prochází různými fázemi spánku. Jak by to mělo být správně? Jaká jsou doporučení a z čeho vycházejí? A co je vlastně SIDS a lze mu předejít? Začněme pěkně popořadě.

"Průměrný kojenec"

V minulém století byly vynalezeny přístroje pro měření spánku a jeho fází. Chtěli jsme pochopitelně pochopit i spánek dětí a proto se testům podrobily i děti včetně kojenců. 

Jak vypadal průměrný kojenec ve 40. letech minulého století v Americe, kde měření probíhalo? Spal odděleně od rodičů, byl krmen umělou výživou, spal s dudlíkem a v zavinovačce. Všechny tyto aspekty prodlužovaly jeho spánek a mnohdy byl kojenec k samostatnému spánku trénován "vyplakáváním".

Nyní se snažíme stále naplnit tyto "doporučení". Ale máme doma úplně jiné děti.

V čem je největší rozdíl? 

V dnešní době je doporučováno co nejvíce kojit a vyhnout se umělé výživě, pokud je to jen trochu možné. Ale kojení se příliš neslučuje s tím, aby miminko spalo odděleně od rodičů. 

Vyžaduje totiž časté noční kojení, rodiče musí k miminku vstávat, cítí se unavení a hledají pomoc jak dítě "nežádoucího buzení" zbavit. V tuto chvíli si myslíme, že je s naším miminkem něco v nepořádku. Ale není tomu tak. 

Miminko se chová zcela přirozeně, pouze naše očekávání jsou nereálná a spánková doporučení nejsou koncipována na kojené děti. 

Kojení a společný spánek jsou pro miminko zcela přirozené, očekává naši blízkost přes den i v noci. Existuje dokonce pojem "kontinuální savec", kterými naše miminka opravdu jsou, očekávají tedy neomezený přístup k prsu a kojení dle svých potřeb kdykoliv během dne i noci.

Jak by tedy miminko mělo spát?

Tak, aby mu to bylo příjemné. 

Většina dětí spí nejspokojeněji vedle svých rodičů s neustálým přístupem k prsu matky. Nemusíme sledovat fáze dětského spánku, zapisovat si jak dlouho miminko spí, trénovat ho ke spánku ani jeho spánek nějak regulovat. 

Nechejme miminko usínat kdykoliv a jakkoliv chce (u prsu, na těle rodiče, v nosítku/šátku, houpáním, chováním, zpíváním, hlazením...), důvěřujme mu a buďme tu pro něj.

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS)

Neboli náhlá a vzhledem k předchozímu stavu neočekávaná smrt kojence (tedy dítěte do jednoho roku), u které se nepodaří ani při pitvě nalézt příčinu smrti. Proč k tomuto dochází? Miminko se dostane do hlubokého spánku, ve kterém prostě přestane dýchat.

Jak mu předejít?

Lze vůbec syndromu náhlého úmrtí předejít? Určitě ano. 

Prevencí může být právě společný spánek. Díky tomu, že miminko spí u vás, se bude častěji budit na kojení a neupadne do tak hlubokého spánku. Už kojení samotné je velikou prevencí SIDS. Dále díky sdílení lůžka se miminko napojí na váš dech a dýchá s matkou téměř synchronně. Díky oxidu uhličitému, který matka vydechuje, se miminku aktivuje reflex, aby také nepřestalo dýchat.

Dalším rizikovým faktorem pro SIDS jsou zavinovačka, dudlík a oddělené spaní. Pokud jsou použity všechny tyto pomůcky, je zde vyšší riziko náhlého úmrtí. Díky zavinovačce se může miminko přehřívat a v kombinaci s dudlíkem může miminko upadnout do velmi hlubokého spánku a přestat dýchat.

Kdy s miminkem v jedné posteli určitě nespat?

Sdílené spaní má určitě svá pravidla. 

Rodiče by neměli být pod vlivem žádných léků, alkoholu nebo drog. V tuto chvíli by mohli být utlumeni a mohlo by dojít k zalehnutí. Dále je také dobré nemít v blízkosti miminka velké množství polštářů nebo peřin. Na společný spánek by také měli být opatrní rodiče, kteří kouří. Dalším rizikovým faktorem může být obyčejná zavinovačka nebo přetopená místnost, spaní na břiše nebo nekojený sourozenec ve společné posteli.

Můžu své miminko zalehnout?

Pokud je rodič naprosto zdravý a v pořádku, je zde téměř nulová pravděpodobnost, že by se něco takového stalo. Miminko, které by bylo zalehnuto, by se obrovsky bránilo, určitě by nehbyně a bez zvuků nečekalo až se udusí. Ve chvíli zalehnutí je totiž schopno vyvinout obrovskou sílu a má velmi silný dávivý reflex, kterým by rodiče vzbudilo. Díky společnému spaní jsou na sebe rodiče a dítě napojení a při výzkumech bylo zjištěno, že když se vzbudí rodiče, za pár vteřin se vzbudí i miminko a naopak.

Závěr

Nebojte se se svými miminky spát ve společné posteli, pokud to tak cítíte. Kojte je, kdykoliv si řeknou. Díky společnému spánku bude vyspalé miminko, maminka i tatínek. Dětský spánek není věda, jednejte intuitivně a důvěřujte sobě i svému miminku.